RIME
ZDROJE DHARMY
Rozhovor s Khandro rinpočhe, Hluboš 2005 | Rozhovor s Khandro rinpočhe, Hluboš 2005 |
|
|
| Neděle, 22 duben 2007 | ||||
|
Rinpočhe, během Vašeho výkladu jste zmínila zvláštní kvality tibetštiny ve srovnání se západními jazyky, konkrétně angličtinou. V čem tato rozdílnost spočívá?
VKR: Myslím že studium jazyků je velice zajímavou věcí, a to v tom smyslu že jazyky, ve kterých bylo původní Buddhovo učení předáváno, ať již Důvod proč jsou takto nazývány je ten, že takový jazyk byl formován tak, aby sděloval esenci učení, jak je tomu například právě u tibetštiny. Když se podíváme jak se dnes vyjadřuje tibetština, vidíme, že je to velice evokativní jazyk, jazyk jenž evokuje jistou esenci, a tak my, kteří hovoříme jinými jazyky, se kvůli menší znalosti tohoto jazyka často setkáme s obtížemi, když se do jazyka, který je velice popisný, snažíme vnést obdobný druh evokace, cítění. To může být velmi těžké. Máme tak jedno jediné tibetské slovo, jež má mnoho anglických synonym, jako například salva, jemuž odpovídají slova luminous, lucidity, klarity, transparence, light, všechna ta synonyma, která jsou užitečná v tom smyslu, že popisují to, co se snažíme učit, co se esence týče. Ale může se to stát také velice konceptuálním a pro mnoho lidí matoucím. Je těžké rozpoznat, ke kterému významu text odkazuje. Pak je tu další konkrétní slovo, awareness (často překládáno jako vědomí, pozn. překl.), jenž není nezbytně konceptuální myšlenkou, což implikuje anglický význam. Takže je tu spoustu těžkostí, když dojde na ‘mindfulness‘, ‚awareness‘, rozdíl či shodnost mezi nimi. Pak tu jsou další jazyky, kterými nehovořím, ale které údajně mají velice dobré možnosti skutečného překladu, například latina, někteří říkají, že to umožňuje řečtina, a Němci tvrdí, že němčina je pro přesný překlad velice kvalifikovaným jazykem. Zde nevím, ale slyšela jsem to od spousty lidí. Anglicky mluvím a občas mi působí potíže najít správné slovo. Ale je tu spoustu dobrých překladatelů, kteří přicházejí s novým slovníkem. Zmínila jste se, že v tibetštině celý význam věty směřuje do jednoho bodu. Mohla by jste to trochu rozvést? VKR: Jak jsem již říkala, tibetština má možnost evokovat esenci, a evokace přirozeně není omezená intelektuálním konceptem. A tak je to esence ve smyslu vůně, jako u vonných tyčinek. Není to struktura, ale prostupuje to všude. Tato kvality je tu.Dalo by se říci, že je to metaforický jazyk? VKR: Ano, metaforický či evokativní. Prostě to evokuje jistý obraz v naší mysli. Jde o plnost spíše než o částečný význam.Máme vůbec šanci, pokud mluvíme jen západními jazyky, dostat se hlouběji ke smyslu učení. VKR: Ano, určitě. Když byly texty překládány z pálí a sanskrtu, byli to bódhisattvové, realizované bytosti, mistři, kteří nejenž evládli jazykem, ale také hluboce praktikovali a tak si mohli uvědomit o ci v textu, který překládají, jde. Takže v jejich překladu bylo spoustu zkušenosti, a to umožňovalo jeho přesnost. Dnes, pokud budeme mít více překladatelů, kteří budou zároveň realizovaní a budou mít meditační zkušenosti, to pravděpodobně umožní vytvořit slovník, jazykovou pokladnici, jež umožní adekvátním způsobem přeložit tibetský text do jakéhokoliv mezinárodního jazyka. Ale nevěřím, že pouhá jazyková znalost by byla dostatečná k tomu, abychom mohli překládat dharmu.Někdy ovšem převezmeme sanskrtské či tibetské slovo, a stejně mu nerozumíme. Mohla by jste například vysvětlit, jak bychom měli správně rozumět slovu sangha? VKR: Jde také o úrovně chápání jednotlivých pojmů. Pojmy můžeme chápat relativně a absolutně, nebo obecně a konkrétně. Obecný význam slova sangha, gendün nigcö, je skupina lidí, jež jsou doslova přáteli ctnosti. Tedy každý, kdo je součástí společenství podobně zaměřených lidí, kteří jsou sbratřeni skrze cestu ctnosti a usilují na ní. Ale pokud budeme hovořit například v kontextu Útočiště, tak jak lidé tak často říkají: „Přijímám útočiště u sanghy jako u společenství praktikujících“, je to špatně. Přijímáme uútočiště u těch, kteří šli cestou praxe a naplnili ji, což jsou jmenovitě bódhisattvové. Takže lidé jsou často nedbalí, co se týče důkladnosti překladu. Velice důležité je nejprve nalézt kontext, jehož je překládané slovo součástí.Také jste ve svém výkladu zmínila, jak důležité a přitom nelehké je vyjádřit, co obnáší role učitele dharmy na Západě, jakožto zdejšího člověka. VKR: Lidé rádi učí a to je velice hezké, ale já zdůrazňuji důležitost toho, že pro ty, kteří jsou v modelové roli učitele druhých, platí: sami praktikujte! Protože sílení zkušenosti, meditační zkušenost a zkušenostní znalost toho, co učí, jsou velice důležité. Takže pojmu učitele je třeba správně rozumět. Samo to slovo je velice obecné a já bych je nijak zvlášť nevyzdvihovala. Protže to čemu vy říkáte učitel, je pro nás duchovní mistr. A duchovních mistrů je více druhů. Když začneme studovat, učí nás různí učitelé a khjenpové, tací , kteří toho vědí hodně o gramatice, historiia podobně. Takže studujeme se spoustou těch, které nazýváme gegeny, a to odpovídá pojmu učitele zde, například učitele ve škole. Ale když dojde na filosofii a hlubší instrukce, obracíme se na více realizované, učené mistry, jako jsou khjenpové, tulkuové, rinpočheové, ti, kteří dospěli skrze studium a praxi k vlastní duchovní zkušenosti ajsou tak kvalifikovaní k tomu, aby učili. Pak máme duchovní učitele, a to jsou ti, od nichž dostáváme iniciace a předání, a v nejvyšším slova smyslu srdečního či prvotního učitele, od něhož dostáváme poukazující instrukci. Takže tu jsou tyto různé úrovně učitelů a mistrů, k nimž se obracíme, a já si myslím, že tento koncept musí být uplatněn i na Západě, tak aby byly pochopeny různé siddhi, související s jednotlivými kategoriemi učení. Pokud to zůstane jen v obecné podobě, přestože to nezpůsobí velkou škodu, pojetí učitele zůstane velice nepřesné.Takže jisté sanghy teď zkouší uvést do života myšlenku meditačních instruktorů, ačárjů, jiné zase löpenů a dordže löpenů, khjenpů, khjendžunů, panditů a tak dále. Takže teď se všichni pokouší, co se týče těch studentů, kteří studovali a praktikovali, zavést novější či ekvivalentní tituly. Které jasně indikují jaké jsou jejich kvalifikace. To se myslím stane nezbytným a myslím, že je to změna k lepšímu. Dojde k nějakým specializacím, co se týče například rituálů, filosofie apod.? VKR: Myslím si že ten, kdo má kapacitu učit, musí být vztělaný ve všech aspektech. Jsou tu především dva aspekty, liturgický a filosofický. Ti kdo chtějí učit, musejí znát oba a spojit je v osobní meditační zkušenosti.Strávili jsme tu spoustu času učením o čistých formách. My zde už máme dobrý vztah k autentickým formám, tak jak jsou vyjádřeny v západním umění. Je takovýto kreativní přístup také součástí dharmy? VKR: Něco jako dharma-art? Ano, je tu takzvané posvátné umění či svaté formy. Cokoliv, co inspiruje autenticitu, je dobré. Nemusí to mít nic společného s dharmou, Tibetem či buddhismem, ale cokoliv, co inspiruje základní lidskou laskavost je čistou formou vyjádření. Například v hudbě nemusí jít přímo jen o sakrální hudbu, ale je spoustu hudby, která probouzí tuto kvalitu posvátného. Ta je právě tak posvátná, nakolik posvátné inspiruje. A právě tak je to s jinými formami umění. Evokují inspiraci v naší mysli, jež se nás hluboce dotýká, a nebusí být spojená zrovna s buddhismem, aby toho byla schopná.Takže čisté formy nejsou omezeny čistě na jidamy?
VKR: Ne, čistá forma není jen věcí forem jidamů. Je to kvalita, která
není nijak omezená. Ale dochází k tomu, že mysl, která čistou formu
vnímá, na ní ulpí, a v tu chvíli se z ní stane nečistá forma, protože
tu vznikne připoutanost. Jidam je vždy předán v souvislosti s tréninkem
mysli. A tak je tu jistá výstraha, aby nebyl konceptualizován, takže v
tomto smyslu je to reference, čisté poukázání, jenž je spojeno se
cvičením mysli. Řekněme například když děláme liturgii, sádhanovou
praxi, hudba je tu od toho, aby evokovala bezformovost hudby. Zvuk je
prázdnem a proto spočíváme v něm. Nedá se říci lidem, co se týče
konceptů: „Oceňujte hudbu, ale neuchopujte ji“. Takže jestliže je
přirozenou daností člověka být velice prostorový, neuchopující, skrze
to, že tu hudbu neuchopuje, tak je to skvělé. Ale většina z nás nemá
schopnost takovou moudrost uplatnit na místě.
Takže já si myslím, že kvalita moudrosti, tak jak je chápána v rámci
metod vadžrajány, je metodou, která uplatňuje toto neulpívání. Proto se
tomu zřejmě říká čistá forma, na rozdíl od jiných, jež tak nazývány
nejsou. Ne že by tam ta kvalita nebyla, ale nejde o specificku metodu
protnutí uchopování.
Děkuji mnohokrát.
Shlédnutí: 3310
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. |
||||
| < Předch. | Další > |
|---|
Portál RIME je komunikační bází pro adepty Dharmy a informačním zdrojem pro sympatizanty buddhismu. Chce být otevřen za meze každého společenství, školy, linie a tradice.
RIME přijal své
jméno po tibetském hnutí, vyznačujícím se striktně nesektářským
přístupem
a péčí o uchování Buddhova učení v celé jeho šíři
a pestrosti.
Mým čtivem je tento svět.