PROČ DĚLÁME POKLONY?

1. Pročištění pýchy

Než s poklonami začneme, měli bychom se nejprve zamyslet nad tím, proč je vůběc chceme dělat. Neděláme je proto, abychom se někomu zalíbili. Neděláme je pro Buddhu. Takové chápání je naprosto špatné. Buddha není bůh tohoto světa. Klaníme se proto, abychom pročistili všechny situace z naší minulosti, ve kterých jsme nerespektovali ostatní. Mnoho negativit jsme vytvořili tím, že jsme se zajímali jen o své vlastní uspokojení.

Poklony nám pomáhají si uvědomit, že existuje něco významnějšího, než my sami. Tím pročišťujeme pýchu, kterou jsme nashromáždili během nespočetných životů sebestřednými myšlenkami typu: „Já mám pravdu“, „Jsem lepší než ostatní“ nebo „Jsem nejdůležitější“. Během nespočetných životů jsme rozvinuli pýchu, která motivuje naše jednání a tak hromadíme karmu, která způsobuje naše utrpení aproblémy. Cílem poklon je pročistit tuto karmu a změnit nastavení naší mysli. Poklony nám pomáhají vycházet z něčeho smysluplnějšího, než je naše pýcha a lpění na egu. Díky důvěře a oddanosti se zbavujeme všeho, co jsme nashromáždili skrze pýchu.

2. Pročištění těla, řeči a mysli

Při praxi poklon jednáme na úrovni těla, řeči a mysli. Výsledkem poklon je velmi silné a dokonalé očištění. Tato praxe rozpouští všechny nečistoty, bez ohledu na jejich druh, neboť všechny byly akumulovány skrze tělo, řeč a mysl. Poklony pročišťují všechny tři úrovně. Díky fyzickému aspektu klanění se, pročišťujeme naše tělo. Nabízíme své tělo Třem klenotům (Buddha, Dharma, Sangha) a všem cítícím bytostem a přejeme si, aby se všechna jejich přání splnila. Opakováním mantry útočiště a skrze její smysl, který vnímáme, se pročišťuje naše řeč. Důvěrou ve Tři klenoty rozvíjíme osvícený postoj a oddanost.

Tím, že si jsme vědomi dokonalých kvalit útočiště a nabízíme mu vše, rozpouští se závoje naší mysli. Když se naše tělo, řeč a mysl pročišťují, uvědomíme si, že to, co jsme považovali za své tělo, je vlastně manifestací osvícení na úrovni aktivního soucítění. To, co jsme považovali za naši řeč, je vyjádření osvícení na úrovni radosti; a naše mysl na úrovni pravdy. Jsme schopni vidět osvícenou skutečnost našeho těla, řeči a mysli – jak jsou plny moudrosti a pravdy, jichž jsme si nebyli vědomi. Uvědomujeme si, že tato praxe nás může vést k našemu cíli, osvícení, neboť tři úrovně vyjadřující stav Buddhy se projeví okamžitě, jak jsou tři úrovně naší existence – tělo, řeč a mysl – pročištěny. Tři úrovně osvícení jsou pravou vrozenou kvalitou našeho těla, řeči i mysli. Předtím jsme to neviděli. Poklony nám pomáhají toto objevit.

3. Fyzický užitek z poklon

Poklony silně ovlivňují rovnováhu a harmonii v našem těle. Rozpouští se bloky energických kanálů. To pomáhá vyhnout se nemocem, nedostatku energie a jiným problémům. Naše mysl se stane čistší. Rozvíjí se také naše schopnost porozumění.

STAV MYSLI BĚHEM POKLON

Poklony bychomměli dělat s plnou důvěrou, radostí a motivací pomoci ostatním.

1. Důvěra

Měli bychom mít důvěru v dokonalé kvality Tří klenotů a měli bychom si být jisti, že jejich požehnání může odstranit závoje naší mysli. Požehnání se objeví a pročištění je efektivní v případě, že naše důvěra v tělo, řeč a mysl se potkáse zdroji útočiště – transformujícími kvalitami osvíceného těla, osvícené řeči a osvícené mysli. Jestliže nemáme důvěru a nemůžeme se otevřít Třem klenotům, poklony se stanou pouhou hrou.

SPRÁVNÁ PRAXE

1. Vizualizace Stromu Útočiště

V prostoru před námi si představujeme celý strom útočiště. Nejprve se zaměříme na centrum tohoto stromu, kde vidíme Dordže Čanga – lamu, který representuje všechny zdroje útočiště. Měli bychom si být vědomi toho, že Dordže Čang představuje našeho učitele a je ztělesněním jeho mysli. Svého lamu si představujeme ve formě Dordže Čanga proto, abychom manifestaci přirozenosti mysli neposkvrňovali našimi zvykovými myšlenkami, které se mohou vázat k fyzické podobě našeho lamy. Abychom udrželi tuto čistou vizi, vizi moudrosti, představujeme si tuto dokonale čistou formu Dordže Čanga. Zároveň udržujeme vědomí, že Dordže Čang je myslí našeho lamy.

Všechno, co se před námi v prostoru objevuje, je jako duha nebo odraz v zrcadle; není to hmotná věc. Máme-li potíže s vizualizací celého stromu útočiště, měli bychom rozvinout důvěru v to, že všechny objekty útočiště jsou opravdu před námi, a to i přes to, že je nedokážeme podržet v mysli.

2. Vědomí sebe a ostatních

V praxi nejsme sami, jsme obklopeni všemi bytostmi, které zaplňují celý vesmír. Představujeme si svého otce po pravé straně a matku po levé. Jak stojíme mezi svými rodiči z tohoto života, uvědomujeme si, že každá bytost bez výjimky byla v některém z minulých životů našimi rodiči. To nám pomáhá pamatovat na dobrotu všech rodičů, všech bytostí, které nám během nespočetných životů pomáhaly.

Ty, které považujeme za své nepřátelé si představujeme v prostoru mezi námi a stromem útočiště. Myslíme na ty lidi, se kterými máme problémy a kteří brání uskutečnění našich plánů. Všichni tito lidé jsou velice důležití, neboť nám pomáhají rozvinout takové kvality, jako je trpělivost a soucítění. Většinou se snažíme takových lidí zbavit a snažíme se být od nich daleko. Nechceme na ně myslet. To, že je při poklonách postavíme před sebe, nám pomáhá na ně nezapomenout. Tím, že budeme na své nepřátele nahlížet tímto způsobem, předejdeme tomu, že bychom jimi pohrdali.

Soustředíme se na strom útočiště. Jsme přesvědčeni o tom, že útočiště může osvobodit všechny cítící bytosti z utrpení samsáry a že nás může ochránit i před úzkostí z tohoto utrpení. V takovémto rozpoložení mysli, obklopeni cítícími bytostmi, začínáme opakovat mantru útočiště. Vše kolem nás začíná vibrovat. To nás ještě více otvírá. Pak se začínáme klanět. Jsme v tomto obřadu hlavní a vedeme celou praxi. Naše poklony okamžitě inspirují všechny bytosti ke stejné praxi. Slyšíme je opakovat mantru a dělat poklony. Tyto vibrace naplňují celý vesmír.

Představa, že všechny bytosti se klaní s námi, rozšiřuje naši aktivitu více, než kdybychom se soustředili pouze na sebe. Tato vize nám dává sílu a také nás motivuje k praxi. Myšlenka, že všechny bytosti dělají poklony s námi, nás povzbuzuje. Pociťujeme velké množství energie, vycházející z klanících se bytostí a cítíme ještě větší důvěru a oddanost ve Tři klenoty. Pocit, že se „vezeme s davem“ nám pomáhá dokončit praxi poklon rychle a umožňuje zažívat během praxe velkou radost.

3. Symbolický význam každého elementu klanění

Abychom svou praxi co nejvíce prohloubili, měli bychom si být vědomi i symbolického významu poklon.

Tím, že se sepnutými dlaněmi dotýkáme svého čela, žádáme objekty útočiště o požehnání těla. Zároveň si představujeme, že na nás září požehnání jejich osvícených těl, vstupuje do našeho těla a rozpouští všechny bloky. Poté se sepnutými dlaněmi dotýkáme krku. Žádáme tak o požehnání řeči. Zároveň cítíme, že z objektů útočiště vyvstává požehnání osvícené řeči a pročišťuje všechny svébloky, které jsme nashromáždili skrze řeč. Tak se těchto nečistot zbavujeme. Dotýkáme-li se dlaněmi našeho srdce, žádáme útočiště o požehnání jejich osvícené mysli. To nám pomáhá zbavit se všech závojů a špatných náhledů naší mysli. Důvěřujeme tomu, že všechna zlá přání, která naplňovala naši mysl od času bez počátku, jsou naprosto pročištěna. Měli bychom vnímat, že se nám od Tří klenotů dostává plného požehnání osvíceného těla, řeči i mysli. Skrze sílu tohoto požehnání jsou pročištěny, všechny závoje, špatná karma a negativní tendence na úrovni těla, řeči i mysli. Jsme dokonale čistí a neoddělitelní od těla, řeči a mysli lamy a Tří klenotů.

Když se naše tělo dotkne země pěti body (kolena, ruce a čelo), uvědomujeme si, že naše tělo opouští pět rušivých emocí– hněv, připoutanost, nevědomost, pýchu a žárlivost – a mizí v zemi. Takovýmto způsobem zažíváme dokonalé pročištění.

Tyto dva aspekty poklon (rozpouštění jedů mysli a získávání požehnání Tří klenotů) způsobuje transformaci pýchy, připoutanosti, žárlivosti, hněvu a nevědomosti v pět odpovídajících moudrostí. Měli bychom důvěřovat tomu, že tato transformace skutečně probíhá a že máme přirozenou vnitřní schopnost tyto moudrosti rozvinout.

Tento symbolický aspekt poklon bude působit pouze, máme-li v něj důvěru. Naše důvěra může způsobit toto velké pročištění. Praxe poklon bez důvěry, je pouze cvičením aerobiku.

4. Význam oddanosti

Naše oddanost roste s počtem udělaných poklon. Nakonec dosáhneme úrovně, kdy už nebudeme vnímat naše tělo, řeč a mysl odděleně od těla, řeči a mysli Tří klenotů. Poklony mají obdivuhodný účinek; jsou zdrojem velmi silného požehnání a pročištění. Neměli bychom si myslet, že poklony se skládají pouze z činnosti těla. Požehnání a pročištění se objeví hlavně díky naší oddanosti.

5. Posílení praxe

Praktikujeme s otevřenou myslí. Neměli bychom si myslet, že jsme jediná osoba, která dělá poklony. Všechny bytosti dělají poklony s námi. Nemusíme omezovat své myšlení pouze na nás samotné. Neměli bychom zdůrazňovat sami sebe tím, že si budeme myslet „Já se klaním“. Když budeme myslet tímto způsobem, dobrý potenciál, který nashromáždíme, bude odpovídat činnosti jedné poklony. Budeme-li si však představovat, že všechny cítící bytosti dělají poklony spolu s námi, akumulovaný dobrý potenciál bude mnohem větší. Klaníme-li se, měli bychom si představovat stovky emanací sebe sama, které dělají poklony s námi. Dokážeme-li si to představit, naše praxe bude mnohem silnější. Neměli bychom počítat více poklon, proto, že si představujeme více klanících se bytostí. Je to pouze jedna ze speciálních vadžrajánových metod, které nám pomáhají zesílit naši praxi.

6. Propojení poklon se „ztišováním“ mysli

Po nějakém čase se naše tělo unaví. To je vhodný moment pro praxi klidu mysli. Jsou-li tělo a mysl unavené, zmenšuje se připoutanost. Zastavíme-li na chvíli klanění, naše mysl se přirozeně sama od sebe uklidní bez jakékoliv naší snahy. Když jsou posléze naše tělo a mysl odpočaté, naše mysl se opět rozruší. To je znamení, že bychom se opět měli navrátit k poklonám. Jestliže střídáme poklony s meditací klidu, můžeme praktikovat nekonečně dlouho.

POSTOJ K UTRPENÍ

Během praxe poklon se můžeme setkávat s obtížemi. Do cesty se nám postaví bolest a únava. Vždy se máme čím zabývat: bolestí v kolenou, loktech, kříži, všude možně. Není třeba se tím nechat odradit či ztratit důvěru v naši praxi. Ani bychom však neměli posilovat svoje pocity tím, že si budeme říkat: Já tak trpím, cítím se tak slabý. Tím bychom se úplně zablokovali a ztratili bychom schopnost jednat. Když se bolestí budeme zabývat, stane se reálnou překážkou na cestě naší další praxe. Měli bychom používat všechny nepříjemné zážitky, jak fyzické, tak i psychické, jako nástroje vedoucí k osvícení. Takové zkušenosti by nás měli mobilizovat k většímu úsilí na cestě.

Všechno,co zakoušíme, závisí na stavu naší mysli. Chceme-li zakoušet věci jinak, musímezměnit stav své mysli. Podaří-li se nám transformovat utrpení v pozitivnía prospěšné zážitky, utrpení zmizí naprosto beze stopy. To nám přinese víceštěstí a radosti.

Praxe poklon je cestou k akumulování opravdu dobrého potenciálu. Je to jednoduchý a efektivní způsob, jak pročistit naše minulé negativní činy. Na druhé straně, pokud – v důsledku bolesti a únavy – pokračujeme v poklonách se skleslostí, opravdové pročištění se neuskuteční.

TECHNIKY PRÁCE S NEPŘÍJEMNÝMI ZÁŽITKY

1. Vyčerpání karmy

Neměli bychom brát utrpení příliš vážně. Měli bychom mít na paměti, že utrpení je pouze karmou, která je pomíjivá, stejně jako všechno ostatní. Utrpení má svůj konec. Když naše karma dozraje, měli bychom zůstat uvolnění a sledovat přirozený tok věcí. Podaří-li se nám prodchnout praxi pochopením nestálosti a pomíjivosti karmy, rozpustí se sama od sebe. Karma není něčím, co bychom měli přijímat či odmítat. Je to jako automaticky vyjevená povinnost zaplatit své účty. Když své účty zaplatíme, karma se sama rozpustí a není zde nic, co bychom mohli odmítat.

2. Pročištění karmy skrze fyzickou indispozici

Praxe Dharmy eliminuje závoje a znečištění, které jsou výsledkem našich minulých činů. Měli bychom vnímat fyzickou indispozici, kterou během praxe zažíváme, jako výsledek soucítění Tří klenotů. Toto relativně malé utrpení rozpouští budoucí karmu, která díky tomu nedozraje. Z toho důvodu bychom měli zažívat utrpení s radostí a důvěrou. Takové nepříjemné zážitky ukazují na to, že praxe funguje. Používání očistných metod může přinést mnoho nepříjemných zkušeností na úrovni těla, řeči i mysli. Na druhé straně se ale zbavujeme problémů a závojů naší mysli. Jak zažíváme pročišťování, jako výsledek naší praxe, důvěra ve Tři klenoty roste. Cítíme hlubokou vděčnost, neboť tyto malé nuance nám pomáhají osvobodit se od podmínek, které by jinak dozrály v mnohem větší utrpení.

3. Skrze utrpení zpozorujeme naše připoutání k egu

Veškeré utrpení bychom měli vnímat jako lék na připoutanost k egu. Zažívání utrpení je samo o sobě zkouškou našeho egocentrického postoje ke všem jevům. Na druhé straně nám však zkušenosti utrpení dávají možnost zbavit se svého ulpívání na egu. Když nemáme žádnou iluzi ega, nemůžeme zažívat utrpení. Měli bychom také porozumět příčině utrpení: zažíváme jej v důsledku činů, které jsme dělali na základě připoutanosti k egu. Byli jsme koncentrováni příliš na sebe a tím jsme zaseli mnoho karmických semínek, které nyní dozrávají ve formě utrpení. Můžeme vnímat utrpení jako učení, které nám ukazuje důsledky činů založených na sebestřednosti. Od času bez počátku bylo připoutání k egu příčinou našeho setrvávání v koloběhu existence (samsáře).

4. Sledování našeho ega

Ego chce být neustále uspokojováno. Dokud je vše v pořádku, naše ego je spokojeno a chce si tento stav podržet. Naše „já“ je připoutáno k této spokojenosti a naše mysl je rozrušená touhou – jedem připoutanosti. Když příjemné okolnosti zmizí, ego je k nim stále připoutáno, neboť chce být spokojeno. V mysli tak vzniká ještě více touhy a připoutanosti. V případě nepříznivých situací, ego reaguje hněvem a nenávistí. Snaží se těmto situacím vyhnout a nahradit je příjemnými. Tímto způsobem je naše mysl úzkostná a nešťastná. Můžeme rozpoznat neustálý vliv ega na každou situaci. Ego donekonečna rozlišuje zkušenosti na příjemné a nepříjemné. Následujeme-li naše ego, hromadíme karmu, která dříve či později dozraje v různé druhy utrpení.

5. Nepříjemné zážitky jako zkouška naší vytrvalosti

Měli bychom mít stále na paměti svůj slib využívat tělo, řeč a mysl pro dobro všech ostatních. S vědomím toho, že pracujeme pro dobro všech bytostí, bychom měli udržet svůj slib a přes všechny vnější překážky pokračovat v praxi.

Komentáře (2)

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..