Spisovatel Daniel Golemann hovoří s Chokyi Nyima rinpočhem o tom, proč je náš vědomý přístup k naší posvátné Zemi tak důležitý.

R: Buddhismus učí, že vše co prožíváme je prázdné a vyvstává ve vzájemné podmíněnosti. Nágardžuna to vykládá takto:

Mimo to, co vyvstává závisle
tu nejsou žádné jevy.
A tak se žádný jev
nevymyká prázdnu.

Tímto způsobem je každá entita či událost závislá na něčem jiném. Vnější svět, bytosti jež ho obývají i všechny prožitky těchto bytostí – vše je vzájemně podmíněné.

G: Vzájemná provázanost hmotného světa je základní premisou ekologické inteligence – a to sice že od nejmenšího měřítka molekulární interakce k největší dimenzi bio-geo-chemického sytému Země obýváme síť vazeb. Nový obor – průmyslová ekologie, našla důkladné způsoby jak měřit vliv lidských systémů, jako jsou výrobní či přirozené systémy. Tímto hledáčkem lze například spatřit, že životní cyklus zvonu ze skla má 1.959 dílčích kroků, a každý takový krok obnáší nesčetné vlivy na prostředí, zdraví a lidi, kteří jsou v těchto cyklech přítomni. Z tohoto pohledu není skleněný zvon produktem, ale procesem.

R: Mluvíme o jistých elementech vnějšího světa –zemi, vodě, ohni, větru, prostoru– ale jsou to tytéž elementy, ze kterých je vystavěno lidské tělo. Jelikož má naše tělo takovouto skladbu, rušivé vlivy ve vnějším prostředí mají vliv i na něj a způsobují nepohodu, bolest, nemoc a dokonce smrt. A když je tělo mimo rovnováhu, je tím zasažena i mysl.

G: Toxikologové zkoušejí vystopovat těch 80.000 chemikálií, které dnes používáme a které končí v našem těle a zjistit, jakou škodu způsobují. Krevní vzorek kohokoliv na této planetě ukáže, které z několika set toxických chemikálií se usadily během života v jeho buňkách - z toho co pije či jí, z částic které dýchá, z pěn a šampónů jež si dává na kůži. Jedna z teorií zní, že tyto chemické koktejly stimulují chronické záněty a jiné metabolické stresy, které připravují půdu pro vážná onemocnění, od rakoviny přes srdeční choroby a cukrovku až po celou paletu neurologických poruch.

R: Eticky nahlíženo, nemáme právo vykořisťovat prostředí jen z důvodu momentálního profitu. Ať už mluvíme o odlesnění či o znečištění zdrojů našich plodin či potravin, pokud
je veškeré úsilí nasměrováno výhradně na maximalizaci zisku, bude to mít pro člověka velice přímé negativní následky.
Znečištění, které způsobuje degeneraci, nemoci a smrt, postupuje z rostlin ke zvířatům a od zvířat k lidem. Máme pro to dnes celou řadu příkladů. Věci, které se na první pohled zdají být nápomocné a obohacující, nabývají tak smrtící účinek.

G: Způsobů, jimiž byznys a průmysl běžně atakují udržitelnost života na planetě, je nespočítaně, přestože je nikdo nepropaguje a ani nezamýšlí. To je naprosto zřejmé z údajů, pocházejících z analýzy cyklů. Ty dokumentují, čím vším prostředí, lidské zdraví či životní pohoda platí i za ty zcela nevinně vyhlížející věci –dětské autíčko, v jehož zářivé barvě je obsaženo olovo, bavlněné tričko v barvách, jež u dělníků v barvírně podstatně zvyšují riziko leukémie, hrnec upraveného jídla, karcinogenní zpomalovače hoření v našich počítačích, vylučující své molekuly do vzduchu, který dýcháme. Všechny tyto problémy pramení z faktu, že dnešní standardy průmyslových procesů a chemikálie byly vynalezeny dávno před tím, než jsme měli dostatečný nástroj k posouzení jejich vlivu na ekologii prostředí. Dnes může průmyslová ekologie tyto vlivy posoudit a tak máme význačnou možnost a imperativ: vše znovu přemyslet tak, aby naše výrobky neničily náš druh ani ty ostatní.

R: Negativní vlivy znečištění a nadužívání prostředí mají tendenci ke kumulaci, pokud nejsou pod kontrolou, a tak se problémy s postupem času násobí. Pěstitelé, dodavatelé, obchodníci, spotřebitelé, politici –a týká se to vlastně nás všech– každý potřebuje být pod řádnou patronací. Pokud k tomu nedojde teď, může už být pozdě. Je tu už spoustu signálů, že času není nazbyt.
  
G: Současný antropocentrický věk, jak někteří tvrdí, zvěstuje příchod šestého období vyhasnutí života na Zemi. Současný článek v časopise Nature dokumentuje neustálé hroucení osmi planetárních systémů, nutných pro udržení lidského života – a všechno toto hroucení je přímým následkem denních zvyků šesti miliard lidí. Tato znamení začínají u zvyšování obsahu toxických chemikálií v přírodě (a v nás) a končí u šíření mrtvých míst v mořských masách (kde už není žádný kyslík), jež narůstají ve všech mořích z důvodu vtékání dusíkatých hnojiv.

R: Hodně se mluví o ochraně a střežení prostředí, o důležitosti organického jídla a podobně. Jde tu ale spíš o to, abychom jenom nehovořili, ale skutečně se rozhodli o své prostředí pečovat. To co teď uděláme, bude mít dalekosáhlé následky a ovlivní i ty nejnepatrnější formy života na této planetě. Je třeba zabránit budoucí katastrofě. Aby se to podařilo, musíme nejdříve pochopit, kterým směrem se ubíráme. Je třeba identifikovat místa, kde se věci vydaly špatným směrem a dobrat se toho, jak je nejlépe obnovit a zlepšit tam, kde vznikl problém. Takto lze zajistit, aby budoucnost mohla být šťastná. Když je vnější prostředí zdravé a v rovnováze, může se zlepšit i fyzická pohoda všech těch, kdo je obývají, a to na oplátku vnáší do mysli mír, vřelou laskavost a jasnost. Stručně řečeno, můžeme tak prožít skutečnou radost a naplnění.
Na druhou stranu to, co tomu brání, jsou lidská chamtivost a sobectví: absence zájmu o to, co přijde po nás, prostě mít elementy za něco, co je třeba exploatovat, přání stát se co největším boháčem, i kdyby to znamenalo znečištění světa---tyto způsoby sobeckého postoje. Takže záleží velmi na tom jak myslíme a konáme.

G: Zatímco změna obnášející přesměrování lidského sobectví vyžaduje vyžaduje dlouhodobé řešení (možná v-e-l-m-i dlouhodobé), mezitím je tu krátkodobý úkol, a to využít trh, aby sám sebe hlídal. Říká se tomu ekologická průhlednost. Některé velké firmy plánují, že začnou sledovat ekologické vlivy produktů, které prodávají, a chtějí označit každý produkt na regálech stupněm ekovlivu, který bude k nalezení hned vedle čárového kódu. To dá spotřebiteli možnost volit svými penězi lepší svět. Jiné firmy již začaly hledat dodavatele, kteří zanechávají lepší ekologické otisky. Do jaké míry se budeme snažit rozpoznávat ekologický vliv toho, co děláme a co kupujeme, a stále to vylepšovat, do té míry může být naše budoucnost světlejší.

R: Je důležité, abychom to my všichni vzali za své. Moc Vám děkuji.

G: Také Vám díky.

 (převzato z beliefnet.com)

Komentáře (3)

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..