Guru Rinpočhe pravil:

Obecně řečeno učení v temném věku rozkvete široce, ale potrvá jen krátce.

Největší překážkou při praxi dharmy je sobecké lpění na jídle, oděvu a vlastním těle. 

Pro praxi učení tajných manter velkého prostředku je třeba třeba vlastnit tyto tři klíčové body:

klíčový bod těla, pozici, klíčový bod očí, pohled, klíčový bod mysli, cesta spočinutí.

Jestliže tvé tělo spočine ve svém původním stavu, meditace se objeví přirozeně. Bez zaujetí fyzické pozice k meditaci nedojde.

Při meditaci nezavírej oči, nemrkej, nehleď do stran. Dívej se přímo a nehybně před sebe. Protože pohled očí a vědomí mají tutéž jednoduchou podstatu, meditace se přirozeně objeví. Bez správného pohledu k meditaci nedojde. 

Klíčový bod mysli je tento: nenech přirozený stav své mysli následovat návykové vzorce z minulosti, nenech ji hledět do budoucnosti na budoucí aktivity rušivých emocí, a nenech ji vytvářet nic v přítomnosti skrze konceptualizaci. Ponecháním mysli v jejím přirozeném naladění se meditace objeví sama od sebe. Když jsi nepozorný či rozptýlený, meditace se nezdaří.

Když takto necháš všechny tři brány spočinout v přirozeném stavu, všechny hrubé i jemné myšlenky ustanou a tvá mysl spočine sama v sobě. Tomu se říká šamatha, klidné spočinutí. Když je tvá mysl nerušená, bezmístná, a nahá ve spontánní bdělosti, říká se tomu vipássana. Intelektuální pochopení je, když udržujete vědomí jako objekt. Zkušenost znamená, že objevíte její bezmístnost, a realizace se objeví, když se tyto (bezmístné) stavy mysli stanou živě jasnými jako esence vaší meditační praxe. To se pak nijak neliší od realizace buddhů tří časů. Není to fabrikace založená na hlubokých instrukcích mistra, není to výsledek ostré inteligence žáka. Říká se tomu „stanout v přirozeném stavu základu“.

Když meditujete tímto způsobem, objeví se zkušenost blaha, jasnosti a nemyšlení.

Vědomí osvobozené od konceptuálního myšlení se nazývá bez-myšlením a má tři typy: 

„Žádné dobré myšlení“ znamená být volný od ulpívání na meditujícím a meditačníém objektu. „Žádné špatné myšlení“ je přerušením proudu hrubých a jemných myšlenkových konceptů. „Žádné neutrální myšlení“ je rozpoznání přirozené tváře bdělosti jakožto být bezmístný. 

Během tohoto stavu bez-myšlení je jasnost nerušeným, holým vyzařováním bdělosti. 

Když budete fascinováni a ulpíte na těchto třech zkušenostech, upadnete do tří stavů existence. Ulpívání na blahu vás zavede do sféry chtíče, ulpívání na jasnosti do sféry forem, ulpívání na nemyšlení do sféry bezformovosti.

V pomeditačním stavu se jevy objeví nerušeně a jsou nehmotné jako sen či magická iluze. 

Tím, že jevy rozpoznáme jako autoprojekci, splynou s myslí v jedno. Když se prázdno vyjeví jako příčina a následek, pochopíte závislé vznikání. 

Ješe Tsogjal se optala: To je samotný základ věci, ale jak se máme chovat, dokud nedosáhneme stability?

Guru Rinpočhe na to řekl: Postoj je velmi důležitý, protože spoustu času trávíme v denních aktivitách pomeditačního stavu. Můžeš intelektuálně pochopit vysoký náhled, ale dokud nejednáš v jeho smyslu, scházíš z cesty. Pochop proto životní bod příčiny a následku: vyluč špatné činy a konej i ty nejnepatrnější šlechetné činy. To je správná cesta, esence Buddhova učení, kruciální bod vědění.

Ve smyslu správné praxe mahájány je zde pochopení toho, že všechny věci jsou neskutečné. Co se týče vadžrajány, je zde náhled kruhu božstva, mandaly, a to ve fázi vytváření a neduality mimo všechny extrémy ve fázi završení.

Základem všeho je učinit z překážek svou cestu.

***

Komentáře (1)

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..