RIME
DHARMOVÉ TITULY
Ivo Fišer: Filosofické základy nejstarší | Ivo Fišer: Filosofické základy nejstarší |
|
|
|
| Úterý, 11 prosinec 2007 | ||||
|
DharmaGaia 2000
Úskalí buddhologie Na
poslední stránce textu autor praví: „Hodnocení filosofické koncepce
nejstaršího buddhismu bez souběžného studia jejího praktického obsahu
je neplodné.“ Kdybychom slovo studium nahradili sloven
uplatnění....zůstalo by stejně jen u slov. Autor ostatně sám dále píše
(str. 39): „Je třeba znovu zdůraznit, že podstatou nejstaršího učení,
jež můžeme s velkou pravděpodobností přičíst samotnému Buddhovi, je
filosofie životní praxe, kterou nelze ztotožňovat s pozdějšími systémy
filosofických spekulací a náboženských nauk.“ Krátký text poskytuje možnost uvědomit si tento zažitý omyl, který chce pojmout celou dharmu pouze jako eventuální a druhotný předmět studia: „Buddha tedy existenci duše nepopírá, nýbrž ignoruje. Není pro jeho učení podstatná, proto se jí nezabývá“, říká tu Fišer. Jinak řečeno: Vězte, že duše je tady, ale Buddha o ní nechce slyšet. Jeho učení je jen dílčí záležitost, obor, do něhož výsostný problém duše zkrátka nespadá. Říká se, že o věcech podstatných se nehovoří. Řekl bych že otázka neexistence duše –an-átman– bývá často právem vnímána jako klíčové téma Buddhova učení. „Žízeň může být v tomto případě odstraněna poznáním, že to vše není pravé Já, že se to vše člověka vlastně netýká, což vede k odvrácení od pozemských věcí a k přetnutí pout světského života.“ Opět se apriori vynořuje představa, že je tu přece jen nějaká entita, jež má své pravé Já, jež existuje uprostřed něčeho, co se jí netýká. A že tak může v tomto případě žízeň odstranit. Otázkou zůstává čemu má tato brožurka sloužit a zda je smysluplné, aby primární texty Buddhova učení a dílka domácích badatelů tohoto ražení pobývaly pod střechou jednoho nakladatelství. Shlédnutí: 2799
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. |
||||
| < Předch. |
|---|
Portál RIME je komunikační bází pro adepty Dharmy a informačním zdrojem pro sympatizanty buddhismu. Chce být otevřen za meze každého společenství, školy, linie a tradice.
RIME přijal své
jméno po tibetském hnutí, vyznačujícím se striktně nesektářským
přístupem
a péčí o uchování Buddhova učení v celé jeho šíři
a pestrosti.
Mým čtivem je tento svět.