Zaslat heslo Registrace zdarma
  • Increase font size
  • Decrease font size
  • Default font size
registrace a přihlášení

RIME

10.02 2012
HOME arrow RIME arrow DHARMOVÉ TITULY arrow Bruce Newman: „Cesta začátečníka k tibetskému buddhismu“
Bruce Newman: „Cesta začátečníka k tibetskému buddhismu“ Tisk E-mail
Pátek, 26 prosinec 2008
Tato brožura se nevyznačuje hloubkou úvah ani silou duchovní výpovědi, přesto ale nese v sobě díky upřímnosti a nefalšované skromnosti autora sdělení, která nás můžou oslovit a inspirovat. Ukazuje nám, že mnohé problémy a nejistoty ohledně Tří klenotů mají skutečně obecný charakter.

Autor publikace věnuje značnou část textu problémům, sekterými se za léta své aktivity jakožto žák i učitel v rámci komunitysetkal. Rozepisuje se na téma rezistence vůči dalším aspektům tibetské kulturyv prostředí praktikujících komunit, stěžuje si na to, že v Tibetu bylo-skrze princip úcty- na úrovni adeptů zpochybněno zkoumání Dharmy, jinde upozorňujena důvody, proč nefungují předávané metody (především proto, že v daném prostředía životním stylu prostě nedokážeme zklidnit svou mysl) a upozorňuje na problémzahlcení praktikujícího obrovskou rozsáhlostí nauky a praxí. V kapitole „Duchovnícentra“ i jinde naráží pak na problém, který je dosud pro interesovanouveřejnost tabu, a to sice na „tunelování“ center lidmi, kteří zde hledajísebeuplatnění jako součást kariéry.

Pokus o průlom tohoto tabu je životodárný, protože jak známo,naprostá většina meditačních center je dnes zmítána osobními problémy arivalitami praktikujících. Je smutným faktem, že mnozí velcí učitelé, mistři,lamové a rinpočheové jsou během času obalováni jistou infrastrukturou, která sepostupně stává neprodyšnou. Pokud se dotyčný mistr tomuto trendu aktivněnebrání, může si být jist, že bude dříve či později odříznut od těch, kdo přicházejís upřímným zájmem, a skončí obklopen hradbou „blízkých žáků“, jejichž zaujatostideologií a bigotnost jsou pravým opakem toho, oč tu vlastně mělo jít.

Newman tento problém nijak neanalyzuje, pouze popisuje, a takése nesnaží radit jak se s ním máme vypořádat. Na místo toho jen smířlivěkonstatuje, že to pro něj byla ta nejtrpčí pilulka, kterou musel na svédharmové cestě polknout. Má totiž za to, že úkolem lamy není řešit našeproblémy nebo i problémy komunity a centra, ale demonstrovat nadhled, v jehožsvětle se mohou rozpustit či transformovat. To je nádherné a navýsostinspirující. Všichni ale zároveň ze své zkušenosti víme, že naší nevědomosti setento nadhled může snadno jevit jako indiferentnost, jež poskytuje prostor pro sobecké choutky těch,kdo se cítí být lamovými prodlouženými údy.

A hlavně, v delší perspektivě mají tyto tendence opravdudevastující efekt.

Pro nás buddhisty je to myslím dvojnásobně aktuální. Můžemebýt příliš často svědky toho, jak se malicherná a neupřímná atmosférav meditačním centru stává příčinou odklonu zapálených příchozích oddharmy.

Mezi základní teze, které slýcháme od každého, kdo námdharmu předává, patří imperativ přátelskosti a laskavosti, zejménav prostředí sanghy a především vůči těm, kteří jsou vnímáni jakoproblematičtí.

Skutečnost je pak ovšem taková, že je nastolena a udržovánajakási formální slušnost, jejímž rubem jsou intriky, škodolibost, spolčování adalší plody závisti a malichernosti. Tyto emoce jsou ovšem zdaleka skrytějšínež jejich sestřičky hněv, chtíč či pýcha, které ve skupině obvykle podléhají samoočistnému mechanismu. Prostředíkomunity tak postupně nasakuje jedem a stává se těžko dýchatelným pro každého,kdo sem vstoupil z normálního „světa rušivých emocí“. U těch, kteří díky svéoddanosti věci či přirozené inklinaci přece jen vydrží, se pak často můžemeshledat s určitým symptomem zahořklosti, alespoň co se komunitního života týče.Takovýto lehce skeptický podtón zabarvuje i výpověď Bruce Newmana. To ale, jakse zdá, svým způsobem také prohlubuje jeho vnímavost vůči tématům a otázkámDharmy. Možná dokonce, že právě tomuto permanentně frustrujícímu momentu vděčí zakultivaci vlastní upřímnosti a skromnosti. V dané situaci, kterou by bylomožno vnímat jako nepřízeň a nebo se k ní stavět cynicky, se právě tytokvality, jimiž se vyznačuje otevřená mysl, vyjevují jako klíčové vzhledem kzákladu cesty, cestě samotné i jejímu plodu. Jinak by nám totiž mohlo zůstatskryto, že na ní, na této cestě, v celé její tíze i lehkosti, stojímekonec konců pokaždé sami.

----
Nemohu si odpustit poznámku k překladu: takto vypadá překlad, jenž byl honorován 120 Kč/A4. Ale i kdyby byla paní překladatelka pečlivější, absenci povědomí o základních dharmových pojmech by to nevyřešilo.

Bruce Newman: "Cesta začátečníka k tibetskému buddhismu", vydala Pragma 2005.



Shlédnutí: 1842

  Komentáře (1)
RSS komentáře
1. Tuto knihu vidím jako velmi pozitivní po
Přidal Dorje, 31-12-2008 10:52 , IP: 92.62.224.2
Tuto knihu vidím jako velmi pozitivní počin na našem knižním trhu. Pro ty co se nadchly nějakou tradiční literaturou a začali navštěvovat nebo praktikovat v nějaké sangze, je to vynikající možnost získat nahled, pohled z jiné strany, kompaktně podaný výklad základních prvků tibetského buddhismu a problémů co vyvstávají při jejich provádění, navíc očištění od zbytečného intelektulizování a přehnané křečovité oddanosti typu "lama to řekl a proto je to absolutní pravda". Většina z nás, kteří dosáhli statusu - sečtělý začátečník/praktikující se zmítá na některé z těchto pozic a znepříjemňujeme přirozený průběh zkušeností těm, co přichází s otevřeným pohledem toho co chce studovat buddhismus. 
Takže knihu doporučuji k koupi každému kdo má zájem o praktickou stránku tibetského buddhismu.

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

 
< Předch.   Další >

Akce a Pozvánky

Pro odběr nových článků emailem vyplňte prosím vaší email adresu:


Kalendář akcí