Být kritický znamená se zájmem zkoumat. Kritika zkoumá naše konání a motivaci a může poskytnout nový průhled skrze to, co jsme považovali za dané. Může nás vymanit ze stagnace, vyvrátit mělké záměry a zasadit věci do širšího sociálního, historického a kulturního kontextu. Nebývá dnes bohužel příliš zvykem, aby se dharma konfrontovala přímo a bezprostředně se současnou kulturou a společností.

Také se zdá, že je tu nedostatek kritické reflexe samotné dharmové scény. To může vést k různým úletům a k pokřivování či zplošťování obrazu dharmy, jak jsme již koneckonců svědky. Proto považujeme za žádoucí poskytnout prostor nezávislým a kritickým pohledům, a to jak dovnitř společenství, tak ven do „ne-dharmického“ dění. Jako následníci Buddhova učení bychom se spíš než idealizovanými představami nebo pouhou negací měli zabývat rozkrýváním podmínek, jež jsou aktuálně přítomny.