Zaslat heslo Registrace zdarma
  • Increase font size
  • Decrease font size
  • Default font size
registrace a přihlášení

RIME

05.02 2012
HOME arrow RIME arrow BLOGY
Stížnost na obsah komentáře

Děkujeme za váš čas věnovaný oznámení tohoto komentáře administrátorovi.
Prosím vyplňte tento krátký formulář a po té jej odešlete přímo admnistrátorovi.

Jméno:*
 
E-mail:
 
Důvod stížnosti na komentář
 
 
 

Ohlašovaný komentář
Přidal Jitka, 24-02-2010 19:07 , IP: 88.101.53.54
s tím vyčerpáním, které nám nakonec umožní spočinout ve stavu přirozené mysli, jak píše Karel - to mi připomnělo, co k tomu výstižně řekl Ken Wilber: 
 
"On the whole, there exists a global resistance to and non acceptance of the entire quality of present experience - not just resistance to a particular present experience or some defined and evident aspect of present experience, 
but the global present in all its dimensions ... a resistance to the eternal present, the nunc stans that is unity consciousness. 
... 
All our desires, wants, intentions, and wishes are ultimately "substitute gratifications" for unity consciousness - but only half satisfying, and therefore half frustrating. So although 
the only thing a person fundamentally wants is unity 
consciousness, the only thing she is ever doing is resisting it." Ken Wilber, No Boundary 
 
Jinak myslím, že Karel tu (a možná i vůči sobě) vystupuje jako provokující element, což vlastně diskuzi probudilo. Ukazuje se, že se dá souhlasit s každým, dokonce i v polemice, a to i proto, že není nikdy úplně jasné, co tím ten který člověk míní, zvlášť v diskuzi o dharmě, kde je kontext prožívání, o kterém vlastně mluvíme, skrytý či nejasný. 
 
Já jsem zažila dlouhý retreat, kde jsem díky speciálním tělesným cvičením, mnoha hodinám meditace a přítomnosti mistra zažívala stav, které si označuji jako přirozenost mysli. Bylo to něco, co jsem předtím nikdy nezažila a byly chvíle, kdy to trvalo i mimo meditaci. Od té doby je pro mě snazší spočívat v meditaci a můj pocit z těla a mysli se proměnil a to se myslím vyvíjí (třeba cítím tok energie kanály v těle, to jsem dřív vůbec necítila), ale není to přesně ten stav, v té intenzitě, co jsem zažiila. Ostatně dzogčhenová cvičení, která nás učili, spočívala v tomto - nejdřív ten stav rozpoznej, pak se ho nauč udrživat i přes tok myšlenek, pak se ho nauč udržovat i při aktivitě, ctnostné, neutrální, nectnostné (k té jsme se nedostali:-)) Všechny vás moc zdravím, hezky jsme si popovídali:-), Jitka) 
 
 
Ale hezky jsme si popovídali ne? :-)